Zdravíme z Ruska!

Opět máme pocit, že jsme se ocitli v Rusku. Počty Ruských turistů zde přesahují únosné meze:-)”TOP” letovisko Mũi Né se v tomto ohledu od Nha Trangu příliš neliší. Po dvou dnech jsme dorazili přibližně o 300km na jih. Unikli jsme tak dešťové sezóně, která v Nha Trangu (dále jen NT) momentálně až do začátku ledna panuje. Když jsme do NT přijeli, bylo počasí parádní a vypadalo to skoro, že sezona dešťů je pouze nějaký mýtus. Každým dnem však oblačnost přibývala a posledních několik dní začalo bejt fakt ošklivo. Rozhodli jsme se tedy, že dost bylo lenošení v Nha Trangu, náš odjezd jsme zpečetili návštěvou koktejl baru a vydali se na naši první cestovní premieru na motorkách.

Ráno jsme naše krosničky přivázali a plni očekávání vyrazili. Počasí bylo velice příjemné, foukal lehký vánek a bylo pod mrakem. Předpověď počasí slibovala oblačno s 0% možností srážek. Z NT jsme se poměrně úspěšně vymotali a valili jsme si to směr  Cam Ranh (35 km od NT). V Cam Ranh je nejbližší letiště, které zásobuje NT převážně turisty z Ruska. Letiště se nachází kousek od Cam Ranh na poloostrově, který dříve sloužil jako vojenská základna, přístav a letiště. Asi 10 km v krajině, který připomínala polopoušť či savanu nastaly první problémy:D

Adély motorka vypověděla svoji službu a přestala s námi chtít cestovat:-)Jelikož nejsem mechanik a Adéla pravděpodobně taky ne, tak jsem se jal vydat pomoc na svém stroji. Doufal, jsme že někde narazím na opravnu, naložím opraváře a přivezu ho k mrtvé motorce. Můj hodinový výlet ale nebyl příliš úspěšný, protože jsem nikoho nikde nenašel.
Štěstí se na nás obrátilo až potom, co jsem se vrátil. Všimli si nás nějací místní mladíci, nabídli svoji vietnamskou šikovnou ruku a vrhli se na zjišťování problému proč motorka nejede. Mladík po chvíli usoudil, že to svépomocí nesvedeme a odtlačili nás (speciálním VN stylem) do nejbližší opravny, kterou jsem sám nenašel.

Tam nám motorku za 80 Kč po cca 2 – 3 hodinách opravili, ale vzhledem k tomu, že se při kolizi spálila veškerá elektronika, tak pouze na manuální provoz. Chlápek už na další opravu neměl čas a my vlastně taky ne.Takže teď Adély motorku řídím já a poctivě nakopávám. Vyrazili jsme tedy opět na cestu, ale již s menší touhou po dobrodružštví.

Chvíli potom, co jsme vyrazili, ale začlo pršet. Pak začlo lejt a lilo a lilo vlastně pořád. A my jsme pořád jeli a byly jsme kompletně mokrý, ale furt jsme jeli, abychom aspoň někam dojeli.  Asi jsme ale jeli moc pomalu (protože jsme rozumní), takže jsme do města Phan Rang (100’km od NT) dorazili až s přibývající tmou a když  nás déšť a tma znervózňovaly natolik, že už vlastně ani jet nešlo, tak jsme vlezli do prvního “hostelu”, kterej byl u silnice.

Už jsme viděli asi i hezčí ubytování za 10 USD za noc, ale byli jsme rádi, že jsme po 4 hodinách deště v suchu. Ráno jsme se vzbudili, opustili “hostel” vlastněný dvojicí Vietnamců s pravědpodobně židovskými předky a vyrazili na další pouť. Tentokrát nás čekalo dalších 200km na jih.

S přibývajícími kilometry se počasí vyjasňovalo a v poledne už do nás pralo vietnamské jižní slunce. Večer jsme dorazili do Mũi Né, cestou viděli spoustu zajímavých věcí, lidí a zvířat, krásně jsme se projeli (ale náročný to bylo, né že ne:)) a naklepaní jsme ulehli do pokoje. Další zprávu očekávejte brzy (pokud se tu bude dít něco zajímavýho).

Jinak – je tu hezky, slunce svítí, neprší, moře mohlo bejt hezčí, ale je teplý! Vaří tu dobře a levněji než v NT.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *