V posledních dnech se toho moc zajímavého nedělo. Včera večer jsem se byl podívat v Nha Trangu na ohňostroj. Dnes je sobota a právě jsem se vrátil z celodenního výletu a mám pěkně spálenej ksicht. Holt na tý motorce to opaluje a ani nevíte jak a už jste rudí jako humr (vietnamské přísloví). Dneska jsem také poprvý řídil a není to žádná legrace, zvlášť města a jiné zalidněné/zamotorkované úseky. Měl jsem s sebou jednoho studenta, kamaráda Donga, takže to bylo i docela fajn. Jediné čemu místní vůbec nerozumí je proč chci jet do hor. Že nejsem odvařenej z toho, že shlédnu opičí cirkus anebo že ohňostroje máme v Čechách více než jednou za rok.

Vietnamské uvažování o tom, co je zajímavé a co ne, se totiž od toho mého značně liší. Když to vezmu letem světem, tak by se to dalo shrnout asi takto. Na ohňostroji mě včera fascinovalo zejména množství lidí, které se na něj šlo podívat. Nha Trangská pláž je zhruba 4km dlouhá a nebylo na ní NIKDE místo na sezení. Hrubým odhadem se přišlo podívat několik set tisíc lidí…:-)Do toho se vyrojili podnikatelé a všem, kdo se nacházel na pláži nabízeli, co by se mohlo zrovna hodit. Ti, co měli romatický piknik si mohli koupit svíčku, ti kteří se chtěli bavit mohli dostat “silvestrovskou” čepici anebo pokud někdo měl třeba hlad, tak si mohl koupit oříšky či něco na zub. Každá příležitost k podnikání je využita rychleji, než si jí vy – jako západní turista, stačíte všimnout. Platí se tu skoro za vše. A co, že se to vlastně slavilo? No přece 35 let od vietnamského sjednocení severu a jihu a počátek vietnamské “svobody, nezávislosti a štěstí” (vietnamské národní heslo).
..
..
Rád bych napsal ještě pár řádku o dnešním výletu. Ráno jsme si půjčili motorku a vyjeli jsme vstříc novým dobrodružstvím. Původní plán byl jet na ryby. Normálně ryby nechytám, ale když už je tu jím, tak jsem si řekl, že bych se je mohl naučit i lovit. Prut jsme sehnali rychle..ale…naštěstí nás prodavač vyvedl z naš iluze a řekl nám, že přes den – zvlášť, když je více jak 33 stupňů žádný ryby nejsou:)))Takže jsme mu jeho prut hezky nechali a vymysleli náhradní plán. Jeli jsme na Opičí ostrov.

“Hòn lao” neboli Opíčí ostrov je od Nha Trangu vzdálenej asi 30 km na sever, kam jsem nás zhruba po půl hodině zběsilý jízdy dovezl. Řídit motorku ve Vietnamu je fakt zážitek. Dong se pořád divil, co že tam na tom ostrově chci dělat a že nic, kromě opic tam není. Navíc mu ta představa přišla strašně legrační, ale překecávat se nenechal. Když jsem tu jako turista s Vietnamcem, tak je to pohoda a nic není tak drahé, jak se může na první pohled (ceník pro bílý) zdát. Cesta lodí nás vyšla asi na 50 Kč a ostrov byl fakt super!…Tolik opic jsem v životě neviděl. Ale přece jenom…co by to bylo za vietnamský turistický místo, kdyby tam NĚCO nebylo (samozřejmě kromě opic). Takže na romantickém, opuštěném ostrůvku si přišel na své i kamarád Dong. Měli tam opičí cirkus. Přál bych Vám Vietnamce vidět, když se radují nebo když se jim něco líbí. To fakt stojí za to…:)

Né, že by představení bylo špatný. To vůbec. Shlédnul jsem opičky v mini rikšách, kterak vozí jiné opičky, opice na kolech se slunečníkem, potom jsem viděl opičí představení ala “vietnamské tradiční zemědělství”, kdy opice nosily vahadla, předváděly, že okopávají rýži atd…! No prostě paráda. Vietnamci padali smíchy na zem. A já taky. Každopádně ve 4 odpoledne jsme to zabalili. Vypili jeden kokos a jak řekl Dong: “Na shledanou ostrov opic”….

Příští tejden se snad mrknu ještě na nějakej. Mně na potvoru došla baterka ve foťáku, tak mám jen pár fotek. Ostrůvku je tu mraky a fakt to stojí za to. Já si užívám hlavně tu přírodu, protože ta je tady slovy nepopsatelná. Scenérie jak z Avatara. Občas je to okořeněný něčím dalším a rozhodně se tu člověk nenudí.