
Představte si, ale nemám čas. Je to známka toho, že už jsem se tu zabydlel a trochu zdomácněl. Většinou tenhle pocit zažívám později. Třeba po dvou týdnech, co jsem v konkrétní destinaci zabydlenej, ale tady to šlo docela rychle. První i druhej víkend jsem strávil decentním poznáváním nového města a okolí. Zajímá vás, co se během následující několika minut čtení dozvíte?
- Jestli si v Chiang Mai jednoduše půjčíte motorku
- Jak jsem náhodou natrefil na festival květin
- Jak se tu pracuje
- Za kolik se tu dá pohodlně žít
- Projedete se se mnou do národního parku Doi Suthep
a především vám prozradím moje plány do budoucna. Nedošlo mi, že spousta z vás vůbec netuší co tu dělám, kam pojedu dál nebo kdy se vrátím. A pro vás se pokusím tyhle informace ve zkratce shrnout.
Začneme od konce respektive od začátku
V červenci 2013 jsem na internetu narazil na docela výhodnou akci. Stejně asi jako vy, tak i já čas od času sleduju levné letenky, akční letenky, super levné letenky a další nabídky, kterým milovníci cestování odolávají jen těžko. Tentokrát jsem se nerozhodoval dlouho. Už od minulý cesty jsem věděl, že se chci do Asie opět podívat, jen jsem nevěděl kdy. Během dvou dnů od prvního seznámení s akcí jsem měl akční letenky na mailu. Společnost Air Aisa slavila X-té narozeniny a u té příležitosti vypustila do světa několik stovek/tisíc akčních letů po JV Asii. Já obecně nerad nakupuju, ale když jde o levné letenky, tak se nerozhoduju moc racionálně. Nakoupil jsem si tedy sedmnáct letů po Asii, celkově asi za 8000 Kč bez zavazadla. Bez krosny jsem cestoval už několikrát (například do Maroka) a mnohokrát se mi osvědčilo s sebou brát na cesty méně věcí než více. Destinace/letenky jsem vybíral intuitivně. Soustředil jsem se na cenu letu a snažil jsem se dát cestě určitej směr. Tzn. abych se příliš nevracel, ale abych zase moc nepospíchal. Jak moc se mi to podařilo a jak moc byly levné letenky dobrá volba se ukáže až časem. Nicméně v hrubém plánu chci navštívit tyto destinace:
- Thajsko
- Indonésie
- Malajsie
- Singapur
- Malajsie (Borneo)
- Filipíny
- Hong Kong
- a možná Vietnam či Čína na závěr
Moje zavazadlo má cca 8 kg (většina toho je technika). AirAsia ale dovoluje příruční zavazadlo 7 kg + brašna/kabelka na noťas. Tak doufám, že se vejdu do limitu a nebudu muset nic připlácet.
Z Prahy jsem vyrazil 6. února 2014 a poslední let je naplánován na polovinu srpna. Co bude potom zatím nevím, ale vzhledem k tomu, že za mnou v květnu přijede Adéla (přítelkyně), tak je dost možný, že se budeme chtít někde usadit. Cestovní půl rok tady beru jako takový průzkum míst. Po půl roce už bych měl mít více jasno, kde se mi líbí a kde naopak ne. Vždycky, když jsem v nějakém městě, tak si představuju, jestli bych tam mohl žít. A co se týče mé první destinace (Chiang Mai), tak můžu s klidným svědomím říct, že tady by to šlo. Původně jsem měl naplánováno letět na východ Thajska do Ubon Ratchathani, ale nekonec jsem dal přednost pohodlí a práci v Chiang Mai, jak jsem už psal v minulém příspěvku.
První týden v Chiang Mai
První víkend jsem strávil zevlováním po městě. Přes den jsem se potloukal rozpálenými, prašnými ulicemi města a monitoroval co kde je a tak. Při sobotní večerní vycházce jsem náhodou narazil na festival květin, který se zde koná každoročně první únorový víkend jako oslava konce chladné sezóny. Celá událost probíhá tak, že se v několika kilometrové promenádě sejdou večer tisíce lidí, zpívaj, jedí, nakupují a prostě se baví. Nemá moc smysl popisovat o co tam šlo. Lepší bude, když se sami podíváte na odkaz nebo si prohlédnete pár mých fotek níže.
Mně udělaly největší radost všudypřítomné stánky s jídlem, takže ten večer jsem hladem netrpěl:-) Ceny mezi 5 – 20 Kč za chod by nenechaly chladným ani největšího odpůrce exotické kuchyně. Další víkendový večer jsem strávil podobně (opět žraním:-)). Nicméně tentokrát na klasickém nědělním večerním trhu.
Práce v prvním týdnu
První dny v týdnu jsem se pořád vzpamatovával z posunu času, takže produktivita nic moc. Navíc mi v pokoji občas zlobí internet. Koncem týdne, se ale režim ustálil a myslím, že od teď už budu opět pilnej jako včelka:-) Několik z vás mi psalo, zda mě to baví bejt tady a muset přes den pracovat. Odpověď je jednoduchá. Jo, je to pro mě výzva:-) Nejsem omezenej délkou pobytu a užívám si to tady víc, než kdybych tu měl být pouze 3 dny v rámci rychlého cestování. Po letech, co do zahraniční vyjíždím, je to pro mě zkušenost nová, ale nedopracoval jsem se k ní náhodně. Při minulých cestách jsem zjistil, že mi mnohem víc vyhovuje cestovat pomalu, nikam se nehnat. Dělat výletů míň, než víc. Netvrdím, že je to jedinej správnej způsob, ale v současný chvíli bych neměnil.
Ceny ubytování a jídla
Aby moje příspěvky měly i nějakou informační hodnotu pro ty, kteří se sem rozhodnou vydat, tak bych rád zmínil místní ceny. Je tu setsakramentsky levno. Pokoj mám pronajatej i s koupelnou a internetem za 3000 Kč (o funkčnosti internetu by se dalo polemizovat) a rozhodně nejsem v nejlevnějším druhu ubytování. Levnější jídla se tu pohybují mezi 20 – 40 Kč v restauracích. Ty dražší a luxusnější kolem 100 Kč. Internet stojí cca 500 kč na měsíc do mobilu a takhle bych mohl pokračovat. Pokud chcete ušetřit životní náklady a v Čechách vás nic nedrží, Chiang Mai rozhodně doporučuji. Stejně jako já už dávno kouzlo města objevili američtí důchodci, kterých zde je pomalu více, než Thajců.
Půjčení motorky a cesta na Doi Suthep
Tenhle víkend byl ve znamení cestování. Neodolal jsem a půjčil jsem si na celej víkend skůtr Suzuki. Půjčoven je tu spousta. Nikdo po vás nechce řidičák Stačí pas nebo v mém případě kopie pasu, záloha a motorka je za cca 100 Kč na den vaše.
Asi 18 km za městem se nachází národní park, kde je i jedna z nejfrekventovanějších turistických památek, buddhistická pagoda – Wat Prahat Doi Suthep. Pagoda leží v podobné nadmořské výšce jako naše Sněžka, ale tím všechny podobnosti končí. V jejím okolí najdete parádní tropickou zeleň, bechderoucí výhled na město a spoustu…turistů.
Pár buddhistických pagod jsem už navštívil, ale žádná nevypadala jako pozlacenej ještědskej vysílač. Ve Vietnamu i Kambodži je místní buddhistická scéna méně okázalá:-) Nebejt těch davů turistů, tak bych tam byl i pobyl trochu dýl, ale můj instinkt mi zavelel se raději uklidit zpět domů. Druhej den jsem do jmenovaného národního parku dorazil opět ještě jednou. Jednak proto, abych si užil jízdy na skůtru, ale hlavně také proto, abych navštívil další turistickou atrakci v národním parku. Měla na mě čekat hmongská vesnice. Hmongové jsou místní etnikum, které se na území Thajska dostalo z jižní Číny (stejně jako do Vietnamu). V horách se usadili a začali vesele pěstovat opium. Dnešní Hmongové, ale už nemají tolik štěstí (nebo smůly?) jako jejich předchůdci a museli se přizpůsobit mantinelům tržního hospodářství. Proto vyměnili pěstování opia za prodej turistickejch triček, kalhot, sukní a jinejch výrobků a z vesnice udělali obchodní centrum. Moc dlouho jsem tam teda nepobyl, ale cesta tam a zpět stála za to. Hlavně ty výhledy.
V následujícím týdnu chci dohnat pracovní resty, který jsem nastřádal zejména před odjezdem a o víkendu zase podniknu výlet někam za město. Mnozí z vás ví, že rád vařím, a proto se chci brzy přihlásit na kurz severothajské kuchyně. Užívejte jarní počasí, mějte se fajn a díky za pozornost!
Cau Tome, pohodicka, koukam. Nam se hodne libilo i v Pai, asi 3 h minibusem vic na sever. Tam jsme se pak na skutrech vypravili na okruh k barmskym hranicim. To uz jsme na sebe navlikali bundy, je to vic v horach (no, nedojeli jsme, vyrazili jsme pozde, ale i tak super vylet). Nekde u Chiang Mai je jeste sloni skolka, jak nas prekvapila ta slonice hehe.. kolik je tam u tebe ted turistu, je mesto plny?
Aja
Čau Ájo, je to tady v pohodě, netěžuju si:-) Turistů tady je dost, ale já bydlím trochu mimo centrum, takže je moc neřeším. Co se týče toho výletu do Pai, tak tam se chystám příští víkend asi, když zmáknu všechnu práci, co musím udělat. Doporučujou mi to snad všichni, co tu byli. Co u vás? Teď je turistů na ostrovech plno, ne?
No už to není tak hrozný jako o vánocích a jsme trochu mimo hlavní centrum, tak pohoda. Jenom je tu samozřejmě o něco dráž než na severu.
Ahoj Filipe, jo jsem na ten jih zvědavej:-)