Tak už se to blíží ke konci…

Bude se mi po Nha Trangu stejskat. Docela jsem si to tady oblíbil. Na popularitu jsem si zvyknul. Má to i své nesporné výhody. Zajímavé je, že z cizích lidí si mě zde nejvíce oblíbily starší ženský tak 35 – 50 let. Většina prodavaček mě tady po okolí zná jménem a při mých procházkách často slyším z obchodů “Toma, Toma”. Tak mi tady neznalí češtiny říkají. Vietnamci totiž finály (koncové souhlásky) nevyslovují, takže je ani tak nějak neregistrují. Jako by “š” neexistovalo.

Každý den si tu chodím pro jídlo a už ani nemusím nic říkat a automaticky dostávám své oblíbené věci. Porci samozřejmě 5x takovou než místní Vietnamci:-)Většinou mám víc přílohy než rýže. Když mi chtějí udělat velkou radost, tak místo jednoho masa jich dostanu třeba rovnou pět a od každýho druhu jiný.

Jím tu všechno a už se ani nepátrám po původu. Nemělo by to stejně smysl. Psa již poznám i jenom podle chuťi a nevadí mi. Spíš naopak mi chutná:-) Co mi nejede je jeden druh ryby – úplně černá..?! To když dostanu, tak nechávám. On to ještě někdo rád sní. Recyklace tady funguje na 110% a to co se vyhodí a je ještě k užitku 3x někdo další prodá.

Bordel je tu samozřejmě opravdu luxusní, protože při přehrabování odpadků to místní recyklátoři samozřejmě po sobě neuklízí. Proč taky, že?:-)

Zítra pozítří píšu testy. Příprava zabrala skoro celej víkend a v pátek jedu do Hanoje. Možná se mnou pojede pár studentů, kteří ještě nemají vyřízená víza do ČR. Bude to 18ti hodinová cesta vlakem a nechám za to asi 400 Kč. Místním cenám se už ani nedivím. Minulej tejden jsem dost řešil kolik tu tak přibližně kdo a jak vydělává.

Tak jenom pro představu v Kč. Na vesnici si vydělají tak přibližně 500 Kč měsíčně. Průměrný plat ve městě je 2000 – 3000 Kč. Samozřejmě, když seženete zaměstnání. Poptávka po něm tady tak 10x převyšuje nabídku. 90% Vietnamců si žije svůj sen, že jednou zbohatnou a když ne, tak alespoň jejich děti. Všichni jsou tady opravdu velmi chudí. Ale samozřejmě, že tu jsou i velmi bohatí (ty ale osobně neznám)… Ani Vám nebudu vyprávět, co studenti a hlavně jejich rodiče obětují pro to, aby mohli studovat. O cestě do ČR ani nemluvě. To je opravdu dechberoucí a člověk, kterej to nezažil to asi i těžko pochopí.

V Hanoji chci nejvíc navštívit mauzoleum se strejdou Hočiminem a pak klasické turistické památky. Kam pojedu dál nevím. Chtěl jsem se jet podívat do Číny, ale asi to nepovede, protože víza dávaj pouze v Saigonu, letenky jsou drahé, času je málo. Když budu mít čas a možnost určitě se odněkud ozvu.

Tomaš – kreveta:-))

Tôm = vietnamsky kreveta (mimochodem jsou tu fakt pěkný krevetí, humří a krabí farmy…)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *