Tomáš už se o Chiang Mai zmiňoval ve čtyřech dřívějších příspěvcích, když tu pobýval v únoru 2014, tedy úplně na začátku této cesty, která se nese v duchu digitálního nomádství. Můžete se v nich dočíst o zabydlení se, o prvním týdnu pobytu, o watech a cenách a o motovýletu. Jak jste si určitě všimli, tak frekvence příspěvků ze začátku Tomovy cesty byla: co víkend, to článek. Postupem času se ale příspívalo se stále delším odstupem. Vysvětlím vám proč. Chceme se však co nejdříve pokusit vše dohnat a přispívat opět častěji.

Jak už se tak říká, za vším hledej ženu. S Tomem jsme se neviděli pár měsíců, proto jsme si sebe museli po mém příjezdu na konci května 2014 náležitě užít! Předtím, než jsem dorazila, Tom skoro všechen pracovní i volný čas věnoval většinou zas a jenom práci a třeba i vynechával obědy, aby byl produktivní. Z toho jasně vychází, že ho v tomhle ohledu trochu brzdím, protože musím dobře jíst, chodit na nákupy a hlavně jezdit na výlety a po památkách, co jen čas dovolí. 😉

V Chiang Mai proto bylo jasné, že musíme absolvovat žážitky se zvířátky, kterých je, v poměrně turistickém městě a okolí, požehnaně. Půjčili jsme motorku a Tom mě vzal na dvě místa, kde už sice byl při poslední návštěvě, ale věděl, že se mi bude obojí líbit.

Tygří království

První jsme navštívili Tiger Kingdom. Jak už název napovídá, je možné se zde setkat s tygry. Na výběr máte z několika kategorií, které můžete i kobinovat v balíčcích: malá tygřátka, puberťáci a dospělí. Vzhledem k velkým frontám i podstatně vyšší ceně za prcky, jsme zvolili návštěvu puberťáků a vybrali jsme dobře. Překvapivě jsem po vstupu do výběhu neměla strach a postupně jsme si mohli prohlédnout a pohladit tři tygry. Lehali jsme si na ně, hladili jim tlapky, brali je za ocas, no pravá turistická zábava! 😉

Náš průvodce byl navíc dost uvolněný týpek. Ukazoval nám tygří zuby, kdy dotyčného tahal za vousy, aniž by to s ním nějak hnulo. Také nám nabídl, že nás s tygrem vyfotí společně, což je normálně zakázané, nebo byste si museli připlatit za místního fotografa. Tohle nás strašně potěšilo a tak máme jednu z nejhezčích fotek, kde jsme mimořádně oba dva. Po “našich” tygrech jsme zamířili okouknout mrňata a pak i majestátní bílé tygry, ke kterým návštěvníky nepouští. Ten bilý fešák se mi snad naschvál nakrucoval do foťáku…

Sloní cirkus (camp)

Pokračovali jsme do Mae Sa Elephant Camp, kde je hlavním lákadlem show, kde sloni předvádějí fotbal, tanečky…a hlavně malují obrazy, které jsou navíc pěkné (Můžete posoudit na fotkách.). Je to skutečně skvělá show! Dále můžete v areálu jezdit na slonech, stát se na čas jejich ošetřovatelem, krmit je a třeba i dostat pusu od slůňat, jako já (Samožřejmě za nějaký ten koupený banán nebo peníze do chobotu.).

Druhou stránkou tohoto zábavního parku je, že zde sloni možná nežijí v tak úplně hezkých podmínkách. Tyto informace jsem četla na cestovatelských fórech a tak jsem docela bedlivě sledovala vše okolo tamějších zvířat. Ve stájích, kde návštěvníci mohou slony krmit, jsem si všimla řetězů na několika slonech. Spíše bych řekla, že to bylo z důvodu bezpečnosti a řetězy nebyly nijak natěsno. Také jsem neviděla, že by sloni byli krutě mláceni železnými háky od svých mahútů (sloní trenéři a ošetřovatelé), jak psalo několik dřívějších turistů.

V areálu jsme byli až do zavíračky v 16 hodin, tak jsme mohli vidět, jak odvádějí slony ke koupeli a odpočinku. Celkový dojem nakonec nebyl špatný a z představení jsem byla nadšená. Pořád je to však cirkus se zvířaty a to v dnešní době není pro každého.

Tak trochu jiná zoologická zahrada

Poslední naší zastávkou za zvířátky byla Chiang Mai ZOO. Pražská ZOO je jednoduše jedna z nejkrásnějších na světě, je tedy opravdu těžké, aby se těm, kdo ji i několikrát navštívili, hodně líbila i jiná zoologická zahrada. A ta čiangmajská nám dokonce hodně zpříjemnila celý den.

Pro nás bylo velkým překvapením, že zde můžete většinu zvířat krmit. Koupíte si tak za cca 10-20 CZK trs banánů, fazolky, seno, ale i maso a nakrmíte si svého oblíbence. Přímo můžete krmit hodně menších druhů zvířat, ale i žirafy, slony a z malé vzdálenosti dokonce i hrochy. Šelmám zkuste nabídnout maso na železné tyči, ale je možné, že přes den budou tak líné, že se o vaši nabídku nebudou vůbec zajímat a budou pokračovat v klimbání v rohu výběhu.

A teď vám povím pro mě největší zážitek! Na Pandy velké se nejblíže k nám můžete podívat do Vídně, což bude nejspíš jeden z mých prvních výletů po návratu domů. V Asii však pandy chová hned několik středisek, včetně Chiang Mai ZOO, kde mají páreček, přičemž samička i sameček mají vlastní výběh. A protože jsou Pandy velké mým nejoblíbenějším zvířátkem, tak když jsem je poprvé spatřila, chovala jsem se jak malá holka. Tomáš to trošku schytal, protože musel udělat spoustu fotek mě a pand, které jsou kvůli špatnému světlu docela naprd, a zůstat u dvou výběhů asi hodinu. Zvláště pyšná jsem na fotku “Like a boss Panda”, kterou vidíte jako úvodní fotku k celému příspěvku.

V ZOO mají také velkou ptačí voliéru, kde se můžete volně procházet a pozorovat opravdu hodně druhů opeřenců. Dále je možné navštívit podmořské akvárium, které jsme vynechali, protože už jsme pár takových viděli. Byli tady ale naši kamarádi Alena s Filipem, jejichž žážitky můžete sledovat na jejich blogu, kde se dozvíte nejen o zmíněném akváriu, ale i o tom, jaké je to cestovat na vlastní pěst v těhotenství, o kurzu freedivingu a o snu brázdit světové vody na vlastní jachtě.

Den v zoologické zahradě zakončila návštěva opravdu roztomilých toalet. 😉

V Chiang Mai a okolí je ještě spousta zvířecích atrakcí, namátkově muzeum hmyzu, motýlí a kobří farma, ale také kočičí kavárna, kam se v dohledné době chystáme. O tom vám ale napíšeme později.

Mějte se krásně!

Adéla a Tomáš