Příběh Tomáše
Cestuji od léta 2007, kdy jsem se vydal na první “opravdový” výlet. Moc dobře si na něj vzpomínám. Projel jsem tehdy během dvou měsíců většinu zemí Balkánu a dost mě to poznamenalo. Po návratu domů jsem stoprocentně věděl, že to nebyla cesta poslední. Od té doby cestuji, jak jen to jen jde a stále hledám nové výzvy. Nehoním se za počty navštívených kontinentů nebo zemí. Cestování je pro mě především vnitřní sebereflexí v tom nejčistším slova smyslu. V cizím prostředí se učím poznávat své slabé a silné stránky a to je pro mě jeden z hlavních důvodů, proč tak rád cestuji. Někdy sám, občas s někým dalším, jindy třeba ve skupině. Každý druh cesty má pro mě svá pro a proti a nedokážu říct, jak mě to baví nejvíc.
Z evropských zemí jsem si zamiloval Rumunsko, kam se pravidelně každý rok v létě vracím. Kdybych se měl někdy rozhodnout, kde chci v Evropě jinde žít, tak by to bylo asi tam. Z asijských destinací mě od 19 let okouzluje Vietnam. Moje vášeň k poznávání a cestování mě dovedla až na pražskou FF UK, kde jsem vystudoval etnologii se specializací na Vietnam a nejzajímavějším zážitkem z VŠ pro mě byla učitelská stáž na univerzitě ve Vietnamu, Nha Trangu.
Na vejšce jsem se ale také potřeboval něčím živit a vietnamistika nepatří mezi nejžádanější obory. Díky tomu a mému zájmu o počítače jsem objevil možnosti internetového marketingu. Po šesti letech samostudia a stovkách hodin práce na vlastních projektech, začala v únoru 2013 má kariéra na Včeliště.cz. Společně s Pepou Řezníčkem a dalšími kolegy nabízíme kvalitní služby propagace na internetu a snažíme se budovat moderní, internetovou firmu. Každý pracujeme ze svého domova a to je naší velkou předností i výzvou zároveň.
A protože domov je pro mě místo, kde se WIFI na mobilu připojuje automaticky, tak jsem začátkem února 2014 odjel zpět do Asie. Zvládnutí práce na cestě (moderně “digitální nomádství“) je dalším střípkem do mozaiky mého života, pod jehož pokličku máte teď jedinečnou příležitost nahlédnout. Neváhejte:-)
Moje největší cestovatelské zážitky
- 7 měsíční cesta po Vietnamu a Kambodži na skútrech a následně Suzuki GN125, kterou jsme podnikli společně s Adélou.
- Letní výprava z Ukrajiny – Krymu lodí do Turecka a domů přes Rumunsko. Opět s Adélou:-)
- První samostatná cesta po Chorvatsku, Bosně, Srbsku a Rumunsku v roce 2007.
- Necelé tři týdny rychlého cestování aneb okruh Marokem s Adélou.
- 3 měsíce, které jsem strávil jako učitel ve Vietnamu..
- 3 týdny na skok z Vietnamu v Číně bez jakéhokoliv průvodce a přípravy
Co dál mám v plánu?
- Procestovat JV Asii křížem krážem.
- Zkusit se někde v Asii usadit a žít tam nějaký čas.
- Našetřit peníze na obytné auto a vydat se na další pracovně-cestovatelskou výpravu ve vlastním obytňáku.
- Navázat a posunout můj vztah s jógou
Příběh Adély
Vždycky jsem chtěla cestovat, co si jen pamatuju. 😉 Moc ráda vzpomínám na první dovolenou u moře. Bylo to s mámou a to na ostrově Ibiza. Bylo mi tehdy asi 13, takže jsme vynechaly pověstný noční život a užívaly si jídla a krásných pláží.
Na gymnáziu jsem byla se školou na poznávačce po JZ Anglii a Polsku. Oba výlety byly skvělé, hlavně ta Anglie, kam se chci určitě ještě vrátit. Od té doby už jsem věděla, že cestování, nejlépe dlouhodobé, bude hlavní náplní mého života. A chtěla jsem si to splnit, i kdybych měla jezdit po světě sama. Tehdy jsem si totiž nedovedla představit, že by někdo chtěl sdílet stejný způsob života se mnou.
Během prvního ročníku na VŠ už jsem ale věděla, že sama cestovat rozhodně nebudu. Po 3 měsíční známosti s Tomášem, jsme si v roce 2008 dali první zkoušku ohněm v podobě 1,5 měsíční cesty východní Evropou. V té době to bylo totálně na punk (stany, mapa, přenosný vařič, oblečení a BEZ INTERNETU a PRŮVODCE). Byl to opravdu zážitek a utratila jsem tehdy všechny své malé úspory, co jsem měla. Získala jsem ale skvělého parťáka nejen na cesty a navíc jsem pro sebe našla jediný smysl, za co skutečně stojí utrácet peníze.
Na jaře 2009 jsem s tátou absolvovala svůj první roadtrip po východním pobřeží USA. Mohla jsem tak konečně blíž poznat svoji nevlastní sestru Klárku, která v USA žije už od počátku 90. let. Bylo to úžasné a klobouk dolů, jak to táta tehdy celé odřídil. První trasa vedla z New Yorku do Atlantic City a druhá vedla až k Niagarským vodopádům, takže jsem vlastně byla i v Kanadě. 😉
Oba jsme při studiu pracovali, takže když si člověk dokázal uspořádat finance, tak byl prostor šetřit na další cesty. Vedle 3 týdenního Maroka jsme byli v několika evropských městech na prodloužené víkendy a na skvělém roadtripu č. 2 po Rumunsku.
Velkým zlomem byla první společná cesta do JV Asie po našich státnicích (já v oboru etnologie). Na přelomu let 2011/2012 jsme na motorkách projeli Vietnam a Kambodžu.
Po návratu z prémiového opravdu velkého tripu, bylo na čase si najít první seriózní práci. Chtěla jsem dělat v cestovním ruchu (jak jinak) a to se mi splnilo. Za necelé dva roky jsem se toho v pražské zavedené agentuře strašně moc naučila a to hlavně v dobrém, ale i zlém. Zjistila jsem, že dokážu být dost odolná a zvládnout práci v obrovském stresu, včetně dlouhých přesčasů v sezóně. To se ale na druhou stranou projevovalo doma a dlouhodobě bych tu nemohla pracovat na úkor svého osobního života.
Během pracovního úvazku jsme si na konci zimy 2013 zajeli i na dovolenou do Mexika na poloostrov Yucatán. Byla to v podstatě klasická dovolená, kterou jsme si užili a předkolumbovské památky byly prostě dechberoucí.
Nastal ale čas opět vyrazit směr Asie, a tak teď cestujeme v duchu digitálního nomádství, kde je Tom českým průkopníkem. Více o této cestě se už se můžete dočíst v našich příspěvcích.
Moje největší cestovatelské zážitky
- 7 měsíční cesta po Vietnamu a Kambodži na skútrech a následně Suzuki GN125, kterou jsme podnikli společně s Tomem. (zima 2011/2012)
- Letní výprava z Ukrajiny – Krymu lodí do Turecka a domů přes Rumunsko. Opět s Tomem 😉 (léto 2008)
- První roadtrip s tátou po východě USA a na Niagarské vodopády. (jaro 2009)
- Necelé tři týdny rychlého cestování aneb okruh Marokem s Tomem. (podzim 2009)
Co dál mám v plánu?
- Pracovat načas v anglicky mluvící zemi.
- Strávit alespoň dva týdny na idylickém tropickém ostrově.
- Přestat se bát větších potvor v moři a začít se pořádně potápět.
- Udělat si kurz lektora jógy.
- A po tom všem začít naplno podnikat.