Nějak tu nic nestíhám. Zabydlenej už jsem, ale pořád mě něco překvapuje. Dneska jsem chtěl ochutnant nějaký nový jídlo a dostal jsem melounový rizoto. Špátný to nebylo, ale přecejenom moje chuťový bunky jsou zvyklý na jinačí stravu. Večer jsem ochutnával na pláži na grilu pečený sladký brambory – batáty, kokosový bramboráky a pálivý masový závitky. Když už jsme u toho jídla, tak mě studenti slíbili, že mě vezmou na psa. Tak se těším:) Potom dám report.

Kdybych si ho nedal, tak bych si to hrozně vyčítal. Jet to Vietnamu a neochutnat psa? To je jako jet do Čech a nedat si knedlo-vepřo-zelo:) Jinak jsme se bavili, co všechno jí a co nejí. Hada prý moc nemusí, ale jejich rodiče ho zbožnují, tak bych ho taky rád ochutnal. Potom bych rád ještě ochutnal želví polívku. Ta je prý taky moc dobrá:) V Kambodži jí pavouky, ale tady prej vůbec. To by prý do pusy nevzali…

Studenti (ti chytří) by byli nejraděj se mnou každý odpoledne. Zatím mě to vůbec nevadí, ale asi bych měl taky začít něco dělat. Zas tolik volnýho času tu nemám. Spíš vůbec. Rád bych začal shánět ty knížky, slovníky a tak….zatím na to ale vůbec nemám čas. Něco spolkne “příprava” (znáte mě) na hodiny, něco odepisování, výuka, psaní na blog, něco jídlo a pak je většinou 11 večer a já se chystám spát. Sice tady piju tak tři kafe denně, ale nějak to už na mě nepůsobí.

Taky už začínám přemýšlet kam a s kým vyrazím v létě. Cestování mě fakt baví. Tohle je ale pro mě úplně nová zkušenost. Díky tomu, že dokážu něco málo říct, tak se mi tu oproti jinem turistům dost otevíraj vrátka:) Navíc znám i dost věcí z kultury, historie a tak se mám pořád se studenty i jinými lidmi o čem bavit. Je dobrý, když Vám má kdo poradit třeba kde dobře vařej, jak se to jí, kde koupit to či ono, atd…

Dneska je první den zataženo a hodně dusno. Že by mě čekal první déšť?
…
…
…
…
Dnešní odpolední vyučování bylo dobrý, ale poprvý jsem musel být zlý a nepříjemný pan učitel. Odpoledne chodí na hodiny méně lidí, a tak se můžu každému věnovat víc. Přišli dva Vietnamci, které jsem ještě neviděl a které výuka očividně moc nebavili-Sedli si úplně dozadu. Pořád si povídali a měl jsem pocit, že jim to přijde spíš vtipný, než aby se snažili. Když jsem se jich na cokoliv zeptal, tak vůbec netušili, ani slovo Česky jsem ji nerozuměl. Všichni ostatní se včetně mě fakt snažili. Když už mě to dožralo hodně, tak jsem na ně přišel a řekl jsem mu že jestli ho to nebaví, tak může jít domu a pak jsem mu asi 5 minut dával otázky. Když jsem s pruzením přestal, tak se už uklidnil. Měl jsem pak radost, protože se mi ulevilo, ale doufám, že jsem to nepřehnal:)