Tenhle text jsem měl napsanej už dávno a když už ho mám, tak si myslím, že je škoda ho sem nedat.

Naše cesta byla čistě rekreační před začátkem zimy a za účelem prodloužení středoevropského léta…

Doprava do Maroka – nás vyšla levně – 1100Kč na osobu/zpáteční letenky. V půlce srpna jsme si koupili levný letenky od dvou společností – Wizzair do Itálie do Bergama, kde jsme den zůstali a druhej den ráno z Bergama do Tangeru. Chce to dost hlídat akce různejch leteckejch společností a občas se to dá dobře prokombinovat. Mě tohle našla kámoška, takže jsem to měl i bez práce.

V Tangeru jsme se nezdržovali moc dlouho a z celého Maroka se nám tam líbilo nejmíň. Nebavilo mě každých pět minut odmítat hašiš ať jsem se posadil kamkoliv atd.. Nejsem moc městskej typ a když už, tak raději menší města.

Odjeli jsme teda směr pohoří Rif a v jeho nejzámějším měste – Chechuanu se na pár dní usadili. Městečko super, okolo krásný hory,lidi příjemný, hašiš jsme dostali hned při vstupu na hotelovej pokoj. Cena byla mimo sezonu přibližně 100 Kč/osoba. Zázemí slušný, ale moc nároční nejsme… Cestovali jsme každej jenom s příručním batohem na zádech, abychom v letadlech nemuseli odbavovat a připlácet na zavazadlech. Naprosto nám to vyhovovalo a řekl bych, že Maroko, je pro tenhle typ cestování jednou z nejpřívětivějších zemí.

Pak následoval přesun autobusem do Ouezzane – malé horské městečko, ale skoro úplně bez turistického zázemí. Stará krásná medina. Místní taktéž fajn. Cenově se hotely celou dobu pohybovali podobně – nejlevnější jsme měli za 80Kč/os. nejdražší za 200Kč/os. Další směr byl

Fez – klenot Maroka. Obrovská stará medina. Spousta zajímavejch památek a hlavně věcí na koupení. To vzhledem k tomu, že jsme cestovali nalehko nepřipadalo v úvahu, ale alespoň jsme se pokochali.
Fez je hodně turistické místo a chození po medině je sice fajn, ale časem to dost unavuje. Navíc, když nic nekupujete a musíte celou dobu poslouchat/odmítat nabídky na cokoliv

Dále jsme jeli do Erfoudu nejlbližší “větší” městečeko před pouští – resp. před její první větší dunou Erg šebí. Tam jsme přespali a úspěšně odolali všem různým naháněčům, kteří nás chtěli vzít druhý den ráno do pouště. Na dunu jsme se po znechucení jedním opravdu dotěrným týpkem ani nepodívali a místo toho jsme raději šli na místí dobytčí trh a na horu kousek za městem, ze které byl krásný výhled na poušť.

Další zastávkou byl Marrakesh, kam jsme se po noci v autobuse dostali. Tam jsme opět navštívili nejznámější “turistické” atrakce jako je náměstí Džamal el Fna, které se vždy navečer promění v jednu velkou jídelnu a můžete místo odolávání různým prodavačům přes den, odolávat i kuchařům v noci. Celkově na nás Marrakesh působil dost francouzsky a tedy i Evropsky.

Poslední – takovou uklidňující zastávkou byl Asilah – přímořské městečko na západním pobřeží, z kterého jsou cítit kořeny portugalců a jejich modro-bílých městeček. Medina je ve stejných barvách a lidi tam byli úplně v klidu. Doporučuju pro všechny, co si chtěj odpočinout po náročném cestování. Mimo sezonu prázdné pláže. Levné jídlo – a moc dobré. Už nám totiž ty jejich tažiny lezly krkem, tak jsme byli za změnu příjemně překvapeni.

A z Asilahu jsme jeli na letiště a stejnou cestou (opět s denní přestávkou v Bergamu) domů.

Celkově – Maroko super. Vyšlo to na 7 tisíc i s letenkou/ osoba. Pokud holdujete konopí či hašišu, tak je ho tam nekonečně moc a za dobré ceny. Ani na to pak nemáte tolik chuť. Lidi sranda – musí se to brát občas s humorem, jinak se z nich rychle zblázníte. Pro otrlé doporučuji cestování místními autobusy, tak jak jsme to dělali my. Je to superlevné a zážitků nespočetně! V každým autobusu se vždycky něco semlelo, ale jedno bylo vždy jistý. Každou cestu se někdo poblil:) Počasí – pořád vedro, ani jeden den ani mráček.

Do Maroka se určitě ještě vrátím, nejlépe s vlastní dodávkou, kam bych mohl narvat nějakej ten suvenýr a mohl se před místníma, alespoň nachvíli schovat. Mějte se fajn a Maroko určitě doporučuju!….