Nejprve bych ráda začala krátkým ponaučením o vízech a letenkách. Některá varování totiž vezmete vážně až teprve, když na ně narazíte v praxi. U nás to tak bylo při odjezdu na Filipíny i z Filipín.

Jak už jsme se zmiňovali v předešlém příspěvku, tak nás na letišti v Kota Kinabalu (Malajsie) napoprvé nepustili k odletu. Museli jsme totiž narychlo kupovat letenku na letišti, protože k vydání měsíčního filipínského víza je zapotřebí prokázat se zpáteční letenkou, jinak vás nepustí do země. Jako nejlepší variantu jsme vybrali let do Kuala Lumpur, což je takové centrální přestupiště kamkoli dál po Asii. Letenka samozřejmě vyšla dráž, než kdybychom ji pořídili dopředu.

Druhým, ne zrovna, příkladem bylo kupování letenek z Kuala Lumpur do Chiang Mai v Thajsku. Takže v případě, kdy vyhledáváte letecký spoj méně jak 1,5 měsíce dopředu a vidíte letenku za dobrou cenu, tak ji kupte hned a nečekejte! Většinou už ji totiž výhodněji nepořídíte. My jsme nakonec, kvůli velké úspoře, museli zvolit kombinaci letu Kuala Lumpur-Bangkok Don Mueang, přespat na letišti a druhý den využít další let Bangkok-Chiang Mai, což bylo samozřejmě trošku nepohodlné.

Během naší jinak spanilé cestovatelské jízdy jsme tentokrát zavrávorali. Vyklubal se z toho ale příjemný čtyřdenní stopover v Kuala Lumpur a my jsme si tak město mohli více vychutnat oproti prvnímu pobytu, kdy jsem trpěla jetlagem po cestě z ČR za Tomem.

První bližší setkání s islámem

Opět jsme našli ubytování přes AirBnb u muslima Alexe, který pronajímá pokoje ve dvou bytech v obrovském condominiu (To je u nás něco mezi rezidencí a panelákem.) přímo v centru města. Usmálo se na nás štěstí a za cenu nejlevnějších hotelů, jsme nakonec měli celý byt pro sebe. Nejlepším bonusem byl parádní výhled z balkonu na všechny nejznámější stavby KL.

Alex byl prvním muslimem, se kterým jsme se více poznali. Přecijenom v naší evropské společnosti máme určitý mediální obraz, který muslimy neřadí mezi úplně přívětivé skupiny obyvatel země. Náš hostitel byl ale překvapivě hodně otevřený, příjemný a nápomocný, což jsme tak úplně nečekali. Byl také velmi činorodý. Vedle pronajímání pokojů a překupnictví po internetu, působil i jako dobrovolník v malajských mešitách. Mohli jsme tak společně navštívit National Mosque (Masjid Negara) a dozvědět se více o muslimech a jejich náboženství. Při vstupu do mešity bylo zapotřebí se pořádně zahalit. Na turisty jsou tu ale připravení a paní, která mě oblíkala do šátku se úplně tetelila, jak mi to sluší. Ke konverzi nás ale nikdo opravdu nepřesvědčoval. 😉

V Malajsii je přibližně 50 % obyvatel muslimů, po ní následuje početná skupina Číňanů a menší Indů. Vedle tohoto jádra zde žije spousta dalších národností z celého světa. Dohromady to tvoří úžasný kulturní mix, který snad nenajdete ani v USA. Z našeho pohledu jsme měli pocit, že vše je v symbióze a zdejší multikulturní společnost skvěle funguje. Doufáme, že náš dojem je skutečný a není to jen naše zdání.

Také trocha hinduismu

Druhý den v podvečer jsme si udělali výlet do nedalekých Batu Caves, což je komplex hinduistických svatyň v několika propojených jeskyních. Dostanete se sem lehce místní nadzemkou za cca 25 minut. Obecně je KL velmi pohodlnou metropolí pro turisty. Mimo jiné můžete využít i bezplatných autobusů, které staví i u turistických spotů v centru města. Při vstupu do areálu váš čeká krátká cesta lemovaná sochami, menšími svatostánky a obchody s dobrotami a suvenýry. Na jejím konci si však už z blízka můžete prohlédnout 43 metrů vysokého Murugana, který je populárním hinduistickým božstvem. Gigantická zlatá socha byla přistavěna teprve v roce 2006. Hned za touto parádou na váš čeká výstup po 272 schodech do samotných jeskyní. Dalo to docela zabrat, ale vnitřek svatyní byl opravdu působivý.

Kulturní procházka

Měli jsme jen jediný celý volný den. Při minulé návštěvě jsme prolézali uličky China Town a byli se kouknout na Petronas Towers ve dne. Tentokrát jsme se rozhodli vydat za městskou kulturou a také se podívat na mrakodrapová dvojčata v noci a pokochat se duhově osvětlenou fontánou.

V Kuala Lumpur nejspíš není tolik kulturních možností jako v Praze, ale rozhodně máte z čeho vybírat. Hodně muzeí se nachází uvnitř nebo v okolí obrovského parku Lake Gardens. Můžete tak krásně střídat procházky venkovní zelení a zkoumání expozic uvnitř budov.

Jako první, jsme zamířili do Planetaria Negara na interaktivní expozici o vesmíru a kosmonautice. Oba dva si tento druh muzeí vždycky užíváme jako malé děti. Takže nám neuniknul jediný čudlík, ani simulace stavu beztíže, zkoušení pohodlí v kokpitu raketoplánu apod. Nakonec jsme tu strávili docela dost času.

Pokračovali jsme procházkou parkem okolo výběhu lesní zvěře, kde jsme si opodál udělali piknik. Cestou do centra jsme navštívili Orchid Garden a šli okolo plotu Bird Parku, asi největšího lákadla oblasti. Na něj už jsme ale neměli čas.

Další zastávkou mělo být textilní muzeum (Muzium Tekstile Negara), ale bylo bohužel zavřené. Patrně to bylo proto, že nás čekalo jiné překvapení. Už když jsme sestupovali z parku, tak jsme viděli, jak se lidi shlukují na Merdeka Square. Jednalo se o demonstraci hlavně proti bombardování palestinských civilistů. Přesto, že se sešlo strašně moc lidí, kteří hlasitě skandovali, měli oblečení, čelenky a vlajky spojené s muslimskou tématikou, tak jsme nezaznamenali jediný projev násilí. Tuhle atmosféru asi nejlépe vystihuje fotka zahalených demonstrantů s balónky v ruce. Na konci celé akce se lidi v klidu začali rozcházet.

My jsme mezitím navštívili Kuala Lumpur City Gallery, kde je největší zajímavostí 3D model města. Expozice funguje jako kino, kde jsou na bílý model promítány obrazy metropole z historie, současnosti i budoucnosti. Pěkná záležitost.

Na závěr dne jsme si v galerii dali ještě dobré kafe a dortík, jak bývá zvykem na závěr výletu, a pomalu jsme se začali s Kuala Lumpur opět loučit.