Kampot podruhé

Tak jsme skončili opět v Kampotu – tam kde jsme tady vlastně začali. Už se nám tu líbí mnohem víc ne na začátku, víme kam chodit jíst, máme levnej a čistej hotel. Po cestě se nám rozbilo u jedný z motorek zapalování (a pár dní předtím nám to několikrát vypálilo elektriku), takže jsme museli koupit vše nový a to podle původního plánu by bylo v Kepu nemyslitelný.

Kep jsme už 2x za tento týden, co jsme tady, navštívili. Poprvé jsme tam byli jen na kukandu a obhlídnout situaci. Po druhý jsme udělali výlet po národním parku…(na motorce,nebudeme přece chodit:D) Kep kdysi bývala malá vesnička u pobřeží. Pak tam přijeli Francouzi, postavili si tam vily. Potom museli vily opustit a Kep se stalo “letovisko” pro místní elitu. V Kepu vlastně nic kromě národního parku a nic moc moře neni. Prý jsou tam výteční krabi, ale těm ani jeden příliš neholdujem, takže nevíme.

Prostě tam je úplně mrtvo, takže jsme rádi, že jsme zůstali tento týden v Kampotu, který je od Kepu vzdálen cca 30 km. Kampot je klidné městečko s francouzskou architekturou s promenádou okolo řeky. Je to strašnej KLID a super výhled na hory (říkáme jim Bokorky, ale ofic. Bokor mountains). Hory jsou prý aktivní sopka, ale kouřit jsme ji neviděli.

Dneska je nový čínský rok, tak tady všude slaví a obětují jídlo, papírový peníze atd. Rozhodně menší šrumec než ve Vietnamu. Od zítřka se budeme přesouvat pravděpodobně dál do Takea, které je poslední zastávkou před hlavním městem – Phnom Penhem. Po PP budeme pokračovat na severo-západ…dlouhou cestu do Siem Reapu, kde chceme navštívit slavný chrámový komplex Angkor.

Kambodžská víza nám vyprší až koncem února a do té doby se chceme přesunout zpět do Vietnamu – pravděpodobně do Saigonu.

Máme tu přibližně ještě 4 – 5 týdnů, tak snad stihnem objet vše, co je v plánu. No vlastně nikam ani moc nepospícháme.
Málem bych zapomněl, že kromě Kepu jsme zde navštívili ještě 2 jeskyně. Poprvý jsme si zapomněli baterku, ale místní fakánci nám ji za poplatek půjčili:D Podruhé jsme byli už moudřejší, takže jsme se svítilnou vybavili sami. Jeskyně ovšem byla relativně osvětlená, a tak jsme naše čelovky opět příliš nevyužili. U vstupu nás zkásnul jakýsi zhýralý mnich s prstenem a parchanti opět otravovali nabízejíc své “průvodcovské” služby. V jeskyni byla před-angkorská boudička (stúpa), kde se opět a jako všude tady uctívalo.

Moje dojmy po měsíci v Kambodži: super! Celkově pohodovější země než Vietnam, lidi jsou tu strašně milí (oproti Vietnamcům), většina mluví anglicky aspoň trochu, restaurace taky dobrý, policajti neprudí (jenom v sihanoukville), počasí vesměs paráda, ceny podobné jako Vietnam, prodavači moc nenatahují… Služby o úroveň lepší oproti Vietnamu.Opticky turistů víc než ve Vietnamu.

Ahoj!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *