Po měsíci hektického cestování v Malajsii a Singapuru, nastal čas na další přesun. Vzhledem k tomu, že jsem si rok předem nakoupil množství super levných letenek, tak itinerář následné cesty zněl jasně “Jedeme na Filipíny”. Z Kota Kinabalu to je do Manily asi dvouhodinový let, takže kousek. Původně jsme mysleli, že další destinaci naší cesty vybereme až během pobytu na Filipínách. O iluze jsme ale přišli hned při odletu na letišti, kde nám oznámili, že bez zpáteční letenky nás do letadla nevezmou. Takže jsme dali hlavy dohromady a během deseti minut jsme už prošli naší oblíbenou “odbavovací” procedurou až do čekací haly se zpáteční letenkou do Kuala Lumpur…

Continue Reading…

Když jsem začínal psát tenhle blog, tak jsem se chtěl vyhnout osobním příspěvkům. Nikdy by mě nenapadlo, že jeden takový jednou budu psát. Holt cestování o samotě je mocná terapie:-)

Dneska na jeden takový přišel čas a já nemůžu jinak. Potřebuji se zkrátka trochu vypsat, tak mi to nemějte za zlé. Většina lidí, kteří čtou tenhle blog, jsou mí příbuzní, přátelé, známí a známí mých známých a je těžké se trefit do vkusu každýmu, ale tenhle příspěvek není o vkusu. Tenhle příspěvek je o životě. O mém životě především posledních několika let, měsíců a zejména dní…Žádný cestování dnes teda nebude, zapomeňte na to nebo pokud vás můj život nezajímá, dál prostě nečtěte.

Continue Reading…

Už je to pěkná řádka dní od posledního mého příspěvku. Změnilo se něco za tu dobu? Jo i ne. Pořád jsem na Bali, stále bydlím v Ubudu, ale na nějaké velké cestování v posledním měsíci nedošlo. Jedním z důvodů, proč jsem toho moc nenacestoval, bylo špatné počasí. Oficiálně tu má být období sucha, ale v tom případě bych asi nechtěl zažít období deště. Zkrátka poslední měsíc lilo jako z konve. Zejména odpoledne a večer při mých cestách po městě a za hledáním jídla jsem nesčetněkrát zmokl.  Continue Reading…

Tak jsem po skoro 24 hodinách cesty úspěšně dorazil na Bali. Cesta by netrvala tak dlouho, pokud bych nenocoval na singapurském letišti, ale jak jsem psal v minulém příspěvku…Vzhledem k tomu, že singapurské letiště by mělo být pro nocování nejpohodlnější na světě, nemohl jsem to nezkusit:-) Bouře, která mě zastihla na letišti v Krabi neměla na let do Singapuru naštěstí žádný vliv a po dvou hodinkách letu jsem hladce přistál v Singapuru. Tentokrát jsem letěl se singapurskou low cost společnosti Tigerair a nemám si na co stěžovat. Vše fungovalo perfektně.

Continue Reading…

Tak vás opět po delší době zdravím z Asie. Posledních 14 dní se neslo v pracovně-ostrovním rytmu. Přes den práce, odpoledne jsem si šel zaplavat a potom večeře a buď následný kontakt se světem nebo opět práce. Na Lantě bylo skvěle a každému bych tento ostrov doporučil. Stejně tak jako Thajsko. Pár zemí už jsem procestoval a po dvou měsících mohu s klidem říct, že Thajsko se vyhouplo na můj pomyslný vrchol cestovatelských nej.

Continue Reading…

Odpoledne na pláži jsem celkem často. Vlastně tam chodím denně, když zrovna nezaspím, což se zatím stalo jenom dvakrát. Stejný režim probíhal i ve čtvrtek. Ne zrovna příjemné brzké ranní vstávání, potom práce a po poledni, když teploměr začne ukazovat kolem 35 stupňů, úprk z mé opičí chatky až k moři. K moři to naštěstí nemám daleko. Sedm minut svižným krokem a už můžu pokládat půjčené ručníky z resortu. Písek v tuhle hodinu topí jako kamna a i pro ostřílený plážový povaleče (to zatím nejsem) na něm nejde pomalu ani chodit… Natož ležet.

Continue Reading…