Odpoledne na pláži jsem celkem často. Vlastně tam chodím denně, když zrovna nezaspím, což se zatím stalo jenom dvakrát. Stejný režim probíhal i ve čtvrtek. Ne zrovna příjemné brzké ranní vstávání, potom práce a po poledni, když teploměr začne ukazovat kolem 35 stupňů, úprk z mé opičí chatky až k moři. K moři to naštěstí nemám daleko. Sedm minut svižným krokem a už můžu pokládat půjčené ručníky z resortu. Písek v tuhle hodinu topí jako kamna a i pro ostřílený plážový povaleče (to zatím nejsem) na něm nejde pomalu ani chodit… Natož ležet.
